O esportu se mluví v souvislosti propojení herního průmyslu a firem, které zdánlivě nemají nic společného s počítači. Profesionální fotbalové a sportovní kluby investují do svých vlastních esport klubů a zakládají tak další reklamní prostor. Ten má za úkol přivést co nejvíc lidí k značce daného klubu, potažmo pak na stadion a rozšířit tak povědomí.

FOTO: ESL

Esport ve sportu

Člověk si tak pod týmy jako Paris Saint-Germain FC, AS Řím a Manchester United představí nejen výborné fotbalové kluby, světové značky a sportovní oddíly, ale také jejich esport divize. Například německá Bundesliga má vlastní esport soutěž, ve které hrají právě zástupci esport FIFA týmů profesionálních fotbalových klubů z Německa.

Esportu se daří i v Česku. Fotbalový klub AC Sparta Praha oznámil, že jako první z tuzemských sportovních klubů vstupuje do světa profesionálního hraní her. Agenturou, kterou si vedení Sparty vybralo pro zastřešení celého projektu AC Sparta eSports, se stala eSuba, herní organizace působící na zdejší scéně už 15 let. 

V řadách letenských nakonec skončily dvě velké ryby domácí FIFA scény. Jan “The Johny” Hradil a Jan “Emerickson” Krupička – hráči a streameři (člověk, který vysílá online své hraní a interaguje se sledujícími), které denně v živých přenosech sledují tisíce lidí. Pokud si k nim přičteme další tisíce až desetitísíce na sociálních sítích, dostáváme poměrně zajímavý okruh lidí, kteří se tak mohou dostat blíže k jejich oblíbenému klubu. 

A jsme opět u nekonečných možností online světa – od reklam během samotného živého vysílání, přes značkové oblečení až po promo na další značky, které jsou s klubem nebo hráčem spojeny.

FOTO: sparta.cz

Nedlouho po Spartě se přidaly FK Teplice, FC Viktoria Plzeň a Bohemians Praha 1905. Na Slovensku do esportu zatím vstoupil jediný tým, a to AS Trenčín. Do esportu investuje mnoho značek a společností, jednou z nich je i Alza, která se stala hlavním partnerem v té době fulltime týmu eXtatus, jehož hráči byli placeni pouze za hraní a neměli další zaměstnání.

Šance pro investory

I čeští investoři a majitelé zaběhlých firem cítí příležitost v oblasti, kde se platy hráčů na nejvyšší úrovni točí v desetitisících eur a výhry v turnajích ve statisících. Pro příklady velkých investic nemusíme chodit daleko.

Majitel Sparty Daniel Křetínský pochopil vliv esportu záhy, když po angažování FIFA hráčů došlo také k další akvizici. Před nedávnem totiž společnost EC Investments, za níž stojí pánové Křetínský a Patrik Tkáč, koupila 50 % podílu v portálu Grunex. Stejně tak agentura PLAYzone, která je pořadatelem Mistrovství České republiky v počítačových a mobilních hrách, byla podle dostupných údajů z 50 % odkoupena firmou THR Media, jejíž vlastníkem je majitel Primy Ivan Zach.

Petr Andrýsek, zakladatel agentury SocialSharks, se rozhodl vložit úsilí a finance do značky MADMONQ. Ta je distributorem stejnojmenného produktu, jenž pomáhá hráčům k lepšímu soustředění díky kombinaci kofeinu, L-theaninu a adaptogenů. „Esport a gaming je raketově rostoucím odvětvím zábavy, a zároveň u nás velmi přehlíženým. Vidím zde paralelu se sociálními sítěmi před 10 lety, kdy jsme si mysleli, že je to jen zábava pro děti a pár nadšených uživatelů a podívejme, kde jsme teď,“ poukazuje Andrýsek.

Esport není jen o hraní her

Mýtus, který se tu a tam šíří. Esport není jen o mnohahodinovém hraní her každý den, byť i to je jeho součástí a týká se především hráčů samotných. Možností uplatnění se v esportu je spousta, od marketingových aktivit na sociálních sítích, business developmentu a hledání partnerství přes administraci (rozhodcování) turnajů, psaní článků až po komentování samotných turnajů.

Nejlepší světové organizace dnes do svých řad zaměstnávají fitness trenéry. Několikahodinové sezení u počítače každý den zdravému tělu zrovna neprospívá. Dlouhé sezení je třeba vyvážit pravidelným pohybem, proto dnes profesionálové pracují i na své fyzické stránce. Samozřejmostí je pak zdravá strava, kdy jsou profíkům připravovány jídelníčky na míru. Stereotyp obtloustlého vrcholového hráče, kolem kterého se válí plechovky energy drinků a krabice od pizz, je už minulostí.

Trendem poslední doby jsou mentální koučové. Jakýkoliv vrcholový sport je fyzicky i psychicky náročný, to samé platí také v počítačových hrách. Specialisté pomáhají hráčům lépe se soustředit, stanovovat ty správné cíle, fungovat v rámci týmu a hlavně snížit tzv. „tilt“ stav, kdy hráč z naštvanosti, například kvůli nepovedené akci, dělá základní chyby. Povedeným příkladem je angažmá sportovní psycholožky Mii Stellberg, která spolupracovala s dominantním dánským týmem Astralis v titulu Counter-Strike: Global Offensive. Žádný jiný celek nemá na svém kontě více vítězství (4) na tzv. Major turnaji, největší pravidelné akci přirovnatelné k tenisovému Grand Slamu.

Z Česka do světa

Hráči esportu, kteří jsou jeho nedílnou součástí a kolem nichž se točí smlouvy, získávají nemalé peníze díky hernímu platu, přestupům a jednotlivým úspěchům. Seznam hráčů (především Counter-Strike a League of Legends), kteří se dostali za hranice Česka a Slovenska a živí se hraním, je obsáhlý. Dlouhodobě úspěšnými v zahraničí jsou například: Aleš Kněžínek známý jako „Freeze“ hrající League of Legends, za Counter-Strike český hráč Tomáš „Oskar“ Šťastný. Dále také slovenské duo Ladislav „GuardiaN“ Kovács a teprve 17letý David „frozen“ Čerňanský, který je považován za jednoho z největších evropských Counter-Strike talentů.

Za hranice táhnou nejenom peníze, ale i možnost vyzkoušet soužití s týmem a příležitosti prosadit se. Možnost dostat se díky esportu do zahraničí ale nemají jenom hráči, nýbrž vlastně všichni, kdo jsou v esportu nějakým způsobem angažovaní.

Šanci má každý, a to zejména u nás, kde zatím esport není tolik rozvinutý. Tak proč ji nevyužít?


Autor: Vojtěch Pres